METODA
Homeopatie je formou holistické alternativní medicíny, jejímž cílem je léčit celého člověka.
Nechce léčit pouhé symptomy nemoci (často to znamená potlačovat, zatlačovat hlouběji do těla), ale nepoškozovat jemnou rovnováhu těla a naopak stimulovat jeho životní sílu. Předpokladem tohoto nahlížení na nemoci je narušení životní síly událostmi z našeho života, se kterými jsme se nedokázali vyrovnat a potlačili je do nevědomí. Tato rovina citlivosti je silně individuální, na jejím začátku je trauma, zranění, mentální omyl, ale na jejím konci je vždy zablokovaná energie, poničená osobní spiritualita a řada psychických či fyzických obtíží.
Samotné slovo „homeopatie“ označuje princip léčby „podobné se léčí podobným“ (opak alopatie) a pochází z konce 18. století od jejího zakladatele S. Hahnemanna. Počátky používání zákona podobnosti najdeme už u Hippokrata.
Podle údajů WHO je homeopatie druhou nejrozšířenější metodou léčby co do počtu pacientů, a to po tradiční indické a čínské medicíně. Klasická medicína evropského typu je až na třetím místě.
Klasická medicína (alopatie) neléčí člověka jako celek, ale léčí vždy poruchu konkrétního orgánu a to většinou odděleně od ostatních fyzických a psychických problémů pacienta.
SMĚRY
Homeopatie dnes ovšem není jednotnou teorií, má mnoho směrů a škol. Klasická anglo-americká homeopatie přísně navazuje na zakladatele Hahnemanna, francouzská se přiblížila konvenční medicíně a používá především symptomatickou léčbu. Konstituční, Kentova homeopatie, zase jen posiluje konstituci pacienta, působí na fyzickou část, energeticky ho dobíjí, ale nebere v úvahu, že člověk se během života vyvíjí. Další metody jako EAV zase pracují s energetickou rovinou, hledají rovnováhu na drahách a i když snímají akutní stav velmi efektivně, tak jej nepřesahují.
Já pracuji metodou po vrstvách, která vnímá nemoc jako chybný blud, jako chybné vnímání reality, a pro kterou jsou psychické příznaky stejně důležité (ne-li důležitější) jako příznaky fyzické. Léky se tedy vybírají a mění, podle toho jak se člověk vyvíjí a co si sebou nese.
Léčba může být velmi hluboká a vyléčení nebo stav zlepšení a stabilizace spočívá v obnovení vědomého kontaktu s prožitkem, který byl či je naší rovinou zranitelnosti.
POUŽITÍ
Kdy je homeopatie vhodná? V podstatě vždy. Je vhodná pro léčbu akutních i chronických chorob.
Pro akutní potíže, jako jsou například:
• zánětlivá onemocnění – angína,...
• akutní virové onemocnění – chřipka, rýma, horečnatá onemocnění
• bolesti zubů – zubní abscesy, úleva při trhání zubů,...
• bolesti uší – záněty středního ucha, nedoslýchavost,...
• akutní zažívací problémy – otrava zkaženým jídlem, průjmy, zvracení,...
• dětská infekční onemocnění – plané neštovice, spalničky,...
• různé druhy úrazů, pohmožděniny, výrony
• poštípání hmyzem, pokousání klíštětem
Dobře zvolený lék může velmi rychle a účinně pomoci. Ovšem ne vždy se během léčby dostaví očekávaný efekt a pokud je stav závažný a naléhavý, musíme léčbu operativně změnit. U celé řady onemocnění je indikace velmi jasná a jednoduchá a velmi doporučuji zvláště maminkám mít domácí lékárničku s léky, které se vám mnohokrát odmění. Mít Arnicu na úrazy, zhmožděniny, Apis u bodných zranění hmyzem, Aconitum u viróz vyvolaných náhlým prochladnutím, atd.
Přesto je dobré se poradit s homeopatem, protože ten vezme v úvahu celou řadu symptomů a také to, co k onemocnění mohlo vést a jakou sílu léku volit. I v případě, že vás čeká návštěva zubaře, či operace, tedy jako prevence, lze organismus připravit na patřičný zákrok. Obrovským způsobem pomůže v období těhotenství, porodu či laktace, kdy je pro maminky užití jakýchkoliv chemických léků velmi citlivé a problematické. Homeopatie pomáhá také při dětských nemocněních jako jsou stavy strachů, úzkosti, vzteky, pomočování, tiky, problematické chování.
Nejčastější chronické zdravotní problémy léčitelné klasickou homeopatií jsou:
• kožní potíže, alergie, ekzémy
• vážné orgánové poruchy
• psychické a nervové poruchy, stavy úzkosti, psychotické stavy
• poruchy spánku, menstruačního cyklu
• poruchy chování u dětí (např. hyperaktivita)
• emoční problémy po prožití traumat nebo životních ztrát, šoky po haváriích apod.
• nedostatek sebevědomí, tréma
Možnosti jsou obrovské zvláště u nemocí, které klasická medicína nedovede léčit. Stavy deprese, schizofrenie, AIDS, rakovina, atopické ekzémy, astma jsou jistě velmi těžké, přesto vám může homeopatický lék stav stabilizovat, mnohdy citelně zlepšit či dokonce vyléčit. I málo může velmi zlepšit kvalitu života.
CO JE NEMOC?
"Nemoci nenapadají lidi jako blesk z jasné oblohy, jsou to důsledky předchozích chyb proti přírodě"
Hippokrates
"Moje nemoc není ničím povrchním, co by mohli najít pouze specialisté. Moje nemoc je něco, co mohu já sám vnímat a cítit, na svém těle i své duši. Můj způsob nemoci je pro mou bytost stejně typickým a stejně jedinečným projevem života jako můj rukopis, moje otisky prstů, můj způsob práce, malování, hovoru a milování. Nemoc mne nenapadá, nýbrž je mým individuálním způsobem reakce na životní výzvy, jejich zpracování nebo odrážení."
Jorg Wichmann - Homeopatie, alchymie a šamanismus
Nemoc je stav, kdy nemáme moc (máme ne-moc) nad sebou samým.
Fyzický symptom nejenže není nemoc, je to ve skutečnosti léčivý proces těla. To, co vidíme jako symptomy, jsou vlastně pokusy těla zbavit se nemoci. Takovým příkladem je horečka, kdy se zmobilizují síly těla k vyloučení toxinů. Jejím okamžitým snižováním brzdíme vlastní léčivé síly organizmu.
Člověk se musí hodně "nadřít" než si vyrobí nějakou chronickou nemoc, někdy i tu akutní. V této oblasti jsou mistry malé děti, které onemocní hned, když se má stát něco na co se necítí (třeba jít do školky, nepříjemná zkoušení ve škole,...).
Nemoc nemusí být jen nutné zlo, může to být cesta sebepoznání a osvobození.
LÉČBA
Tím, že se pracuje s osobitými jednotlivci, je léčba velmi individuální. Cesta k nalezení homeopatika může být delší a ne vždy snadná, někdy ale překvapivě krátká a přímá.
Základním způsobem vyšetření je velmi důkladný pohovor. Ten úvodní trvá často 1,5–2,5 hod., poté následuje podrobná analýza případu, výběr vhodného léku na základě podkladů z osobního rozboru a případného studia repertoria a další literatury o homeopatických obrazech. Teprve na konci je podání vhodného homeopatického léku.
Během pohovoru se homeopat zajímá o řadu věcí z vašeho života a pokouší se o komplexní postižení problémů. Musí zjistit informace o fungování tělesných orgánů, celého fyzického těla, o tom jak co prožíváte, i když to třeba není ve viditelné souvislosti s hlavním problémem. Homeopat se vás může ptát na Váš vztah k počasí, času během dne nebo roku, výrazné chuťové preference či averze, především na Vaše subjektivní pocity, některé až bizarní, které ale tento stav jsou schopny odlišit od jiných homeopatických léků.
Důležitá může být celá řada maličkostí, které pomohou upřesnit výběr homeopatika (např. zda je váš kašel suchý či dráždivý, produktivní nebo kdy se zhoršuje – v noci, ráno, venku,...).
